ZNÁTE SVOJI ZEMINU ?

Ludmila Dušková 16.10.2013 | 10:58 Vše ostatní

Rostliny, stejně tak jako lidé mají své požadavky na kvalitu prostředí, ve kterém žijí. Znamená to tedy, že vyžadují určité množství živin v půdě a na jejich nedostatek reagují slabým růstem a celkovou neduživostí.Jak je to ale s půdní reakcí, je i ta pro rostliny významná ?

Většině rostlin pěstovaných na zahrádce nejlépe vyhovuje neutrální až slabě kyselá zem. Samotná půdní reakce závisí na množství volného vodíku v půdě, proto se v chemických rozborech označuje tzv. vodíkovým číslem a značkou pH. Tato zkratka vznikla z latinského potentia hydrogenii, což v překladu znamená síla vodíku. Jaké hodnoty pH vykazují určité typy půdní reakce?

Půda kyselá pH < 6,5 .

Půda neutrální pH 6,6-7,1 .

Půda zásaditá PH > 7,2 .

Na kyselých půdách nemohou rostliny dobře přijímat živiny, především draslík, fosfor a čpavkový dusík, naopak na půdách zásaditých vznikají poruchy látkové výměny, která se projevuje žloutenkou.Následující tabulka ukazuje požadavky některých rostlin na půdní reakci.půdní reakce ovocné stromy.

Půdní reakce	Ovocné stromy a keře	Zelenina	Květiny
neutrální pH 6,6 - 7,1	višně, třešně, meruňky, broskvoně, slivoně, vinná réva	mrkev, petržel, celer, pór, zelí, kapusta, salát, cibule, špenát, ředkvička, rebarbora	růže, tulipány, mečíky, narcisy, kopretiny, pivoňky, jiřiny, hrachor, astra, hledík, měsíček
slabě kyselá pH 6,5 - 6,2	jabloně, hrušně, rybíz	okurka, tykev, hrách, chřest	letní fiala, begonie, sedmikráska, petrklíč
kyselá pH 6,1 - 5,5	jahodník, maliník, angrešt	rajčata, brambory	konvalinka, pelargónie, hortenzie, rododendron
velmi kyselá pH 5,4 - 4,3	borůvka, jeřáb, brusinka

Pokud chceme jen orientačně odhadnout, jaká je v dané lokalitě půdní reakce, je možné se orientovat podle zastoupení určitých druhů plevelů. Na půdách kyselých se nejčastěji vyskytuje máta polní, šťovík menší, přeslička rolní, violka trojbarevná, vlčí bob, chmerek roční a jitrocel kopinatý. Naopak na půdách zásaditých najdeme stračku polní, hlaváček letní, komonici lékařskou, drchničku rolní, hořčici polní, pryšec kolovratec, mléč hladký a čičorku pestrou. Zahrádkář je ale člověk zvídavý a určitě se nespokojí jen s povrchním odhadem. Pak nezbývá, než si nechat udělat rozbor ve specializované pedologické laboratoři nebo si rozbor provést sám. Ve specializovaných zahrádkářských prodejnách je možné zakoupit jednoduchý pH test na rychlé stanovení půdní reakce.Tato souprava obsahuje kádinku, roztok č.1, roztok č.2 a barevnou stupnici pro porovnání. Nejprve odebereme vzorek půdy. Rýčem vyhloubíme jamku s jednou stranou svislou na hloubku rýče. Zde pak odryjeme asi 5 až 10 cm silný blok, který vložíme na plato a důkladně promícháme. Do kádinky nasypeme na dno 1 cm zeminy a zalijeme do ¾ destilovanou vodou. Ta je neutrální a reakci neovlivňuje. Přidáme 10 kapek roztoku č.1, promícháme a po krátkém ustání doplníme 10 kapek roztoku č.2. Ten zajistí okamžitou sedimentaci a nemusí se dlouho čekat na vyčeření. Pak již jen porovnáme zabarvení roztoku se stupnicí. Stanovení pH půdy má zásadní význam také pro výběr vhodných hnojiv a vápnění.

Typy na vápnění:

- na těžkých půdách používáme k vápnění rychleji a intenzivněji působící pálené vápno (CaO), na lehkých půdách pomaleji účinkující mletý vápenec( Ca CO3)

- při pH půdy větším jak 7,2 nevápníme vůbec, při pH 6,5 – 5,5 aplikujeme na 100 m2 10 kg vápna, při pH menším jak 5, 5 20 kg vápna

- vápníme zpravidla 1x za 3 roky, nikdy nesmíme současně použít chlévského hnoje, neboť by z něho vyprchal dusík ve formě čpavku

- některé rostliny jako brambory, okurky nebo rajčata nesnášejí přímé vápnění, pěstujeme je proto na záhonech vápněných k předchozí plodině

- pozor na použití síranu amonného a superfosfátu na kyselých půdách, zvyšují kyselost

- vápnění je nejlépe provádět v pozdním podzimu nebo během zimy na sníh

Foto autorka textu