TOPINAMBUR, NÁHRADA BRAMBOR PRO ZDRAVÍ I OKRASU

Topinambury neboli židovské brambory patří u nás k nejméně známým a také pěstovaným plodinám. Jedná se vlastně o druh slunečnice , ale na rozdíl od té u nás velmi rozšířené je topinambur vytrvalou bylinou, vysokou přes 250 cm. Vytváří přímé lodyhy někdy lysé ale i drsně chlupaté, nahoře větvené. Listy jsou vstřícné, vejčité na líci drsné, na rubu bělavé. Úbory tvoří poměrně malé. Pochází ze Severní Ameriky, kde jej již dávno pěstovali indiáni kmene Tupinambus, podle kterého také získal jméno.

Do Evropy (Francie) se dostaly r. 1607. Konzumní částí jsou oddenkové hlízy vřetenovité, u ušlechtilých odrůd oválné s očky hlubšími než u bramborových hlíz. Obsahují 15-20% sušiny, 13-20% bezdusíkatých látek výtažkových, 7% dusíkatých látek 1% vlákniny a vitamíny A, B1, B2, C, D. Neobsahují škrob, ale asi 16% inulínu, proto jsou vhodné pro diabetiky. Inzulín je totiž lidské tělo schopné vstřebávat bez přítomnosti inzulínu. Proto jsou mnohdy pro diabetiky nejvýznamnější lehce dostupnou náhradní potravinou za brambory. Jsou to rostliny krátkodenní, v našich podmínkách proto zakvétají opožděně a semena netvoří. V některých zemích se konzumuje i mladé zdužnatělé květenství, známé pod názvem jeruzalémské artyčoky.

Nadzemní zelené části jsou výborným krmivem s obsahem až 17% sušiny, 2,2% dusíkatých látek, 2,8% vlákniny. Množí se vegetativně hlízami.. Ty se sázejí časně zjara nebo na podzim do sponu 50 x 100 cm a hloubky 10 - 15 cm. Okopávkami a plečkováním se vyplatí nahrnout na hlízy ještě asi 10 cm zeminy, jako je tomu u brambor. Zpočátku topinambur roste pomalu, od poloviny června pak rychle a začne vytvářet hlízy. Odrůdy jsou buď červenoslupkaté nebo běloslupkaté s bílou dužninou a hlízami soustředěnými pod rostlinou. Topinambur je vytrvalá absolutně nenáročná okopanina, kterou můžeme pěstovat téměř ve všech podmínkách. Nevyžaduje zálivku, je mrazuvzdorný a může se vysazovat i na stinných stanovištích. Nejméně vhodné jsou větrné polohy, kde se mohou až třímetrové rostliny vyvracet nebo poléhat. Na živiny není topinambur náročný. Pokud jej však zasadíme do vyhnojené půdy, poskytne podstatně vyšší výnosy než brambory a to nejen hlíz, ale i nadzemní zelené hmoty, která se využívá jako krmivo. Sklízí se pozdě na podzim, příp. z jara, poskytuje výnosy 2-7 kg/m2, pod rostlinou může narůst až 30 hlíz. Každoroční sklizeň a nová výsadba jsou předpokladem nezaplevelení. Sklizené hlízy vysychají rychleji než hlízy brambor. Ponechávají se proto do spotřeby v zemi, písku či fóliovém pytli. Jakost však neztrácejí až do pozdního jata. Upravují se jako brambory. Patří k nejproduktivnějším plodinám vůbec. Vhodný je i pro výsadbu kulis na zakrytí nevzhledných míst. Významné na této plodině je to, že netrpí žádnými chorobami ani škůdci. Pokud se jednou pustíme do pěstování topinamburů, může se stát, že jej budeme mít na zahrádce napořád. Porost je totiž schopen obnovovat se i ze zapomenutých hlíz.

U nás není registrována žádná odrůda topinamburu. Sadbové kvalitní hlízy lze proto získat pouze u zahrádkářů, nebo dovést ze zahraničí.

Prima tipy.

1. hlízy mají tenkou slupku, která snadno vypařuje vodu a proto brzy vadnou.Nejlépe se proto udrží svěží se zachováním inzulínu, nechají-li se přezimovat v půdě.

2. hlízy je vhodné vařit oloupané v okyselené vodě, pak nedojde k jejich případnému černání

3. výnos hlíz je možné podpořit sežnutím natě ve výšce asi 1,5 m před začátkem kvetení.Na´t je výborným krmivem , stejně jako hlízy. Před zimou je vhodné sežnout nať až u země.

4. mnohdy je možné najít topinambury i na skládkách a rumištích, sem se dostávají ze zahrádek

5. hlízy se sklízejí buď postupně odhrabáváním během vegetace, jednorázově na podzim, nebo je možné ponechat je přes zimu na stanovišti.

6. v minulosti byly topinambury využívány i v lesnictví, kde se vysazovaly na okraje lesů. V době oblevy v zimních měsících sloužily jako zdroj obživy spárkaté zvěře. Ta byla schopná hlízy ze země vyhrabat.