Středověk trvá, aneb slovo o oranžeriích

V botanické zahradě máme zvláštní pavilon zvaný "Květnice". Je tam soustředěn sortiment ze starých časů, kdy se květinové části zahrady říkalo právě "květnice"; a patří k tomu také vše to, co bývalo v tzv. oranžeriích, středověkých předchůdkyních dnešních skleníků. Pomerančovníky čili oranžovníky a citrony se tam pěstovaly v množství překvapivě velikém, neboť nebylo možno dopravovat je z jižních zemí jako dnes. Nyní ve zmíněném pavilonu spatříte také slušnou úrodu. Pomerančovník pravý (Citrus sinensis) je nejpěstovanějším ze všech citrusů, k nimž počítáme, limetky, grapefruity, pomelo, mandarinky, citrony a ještě různé další, u nás skoro neznámé ovoce. Možná se podivíte, že plody obsypaný citroník Meyerův má plody nejen žluté, ale ty nejzralejší má až oranžové. Je to mezi různými citroníky opravdová delikatesa, neboť je méně kyselý než obyčejné citrony z obchodu, velmi šťavnatý, nádherně vonný. Je známý teprve od r. 1908, kdy jej z Beijingu v Číně dovezl do USA zemědělský expert Frank Meyer. Vznik tohoto citroníku a jeho historie jsou obestřeny tajemstvím. Lze jej množit jedině roubováním. (MS)

AKTUALIZACE 21. listopadu: Tak podle Murphyho zákona pomeranče začaly padat, a proto ty zralé byly sklizeny. Byla příležitost ochutnat, zda při relativním nedostatku slunce nejsou sice velké, ale kyselé. Zjistil jsem, že jsou kvalitní, sladké, šťavnaté, chutné a silně vonné. (MS)

Více také na : www.botaniliberec.cz