Trávník po zimě vyžaduje zvýšenou péči.

Těžko bychom asi hledali stavení, u kterého není alespoň malý kousek trávníku. Tvoří nedílnou součást u novostaveb v satelitních čtvrtích, najdeme ho na zahradách starých vil i u chat, horských chalup či penzionů. Je to kousek přírodního zeleného koberce, po kterém se v klidu procházíme bosou nohou, kde si v pohodě hrají děti i čtyřnohý kamarád. Na jaře bychom měli trávníkům věnovat zvýšenou péči, neboť je celá řada chorob, které ho dokáží hodně poničit. Plíseň sněžná ( Fusarium nivale, Griphosphaeria nivalis) se zprvu projevuje drobnými, 4 – 6 cm velkými skvrnami, které se později rozšiřují ve vodnaté skvrny s bílým nebo lehce narůžovělým myceliem. Výskyt choroby však není vázán na výskyt sněhu ani mrazu. Teplotní optimum pro rozvoj choroby je 0-8 0C. Napadá všechny druhy trav, k nenáchylnějším patří lipnice roční, k nejodolnějším pak bojínek luční a cibulkatý.Odrůdy jílku vytrvalého patří k náchylným. Jde o nejvýznamnější chorobu trávníků v našich podmínkách. Tvorbě napomáhá střídání teplot, dlouhotrvající vlhkost, špatné vysychání vrchní vrstvy půdy, sníh na nezamrzlém půdním povrchu, neodklizená organická hmota, extenzivně sekaný trávník, vysoká hodnota pH a nedostatečná výživa.Nyní v jarním období je bezpodmínečně nutné dokonalé provzdušnění vertikutátorem. Jakmile to stav půdy dovolí, provedeme provzdušnění(vertikutaci) pomocí vertikutačních hrábí nebo na větších plochách vertikutátorem, provzdušněním zajistíme odstranění nezetlelého mulče,případného mechu,rychlejší přístup vzduchu do půdy, lepší přísun živin,osychání povrchu a zamezení tvorby houbových onemocnění.Jednoznačně je nutné se vyvarovat vápnění, k dalšímu přihnojování použijeme speciální hnojiva na trávníky. V případě, že nám na travní ploše vznikla lysá místa, opatrně je vyryjeme do hloubky 10 cm, vzniklou jamku zaplníme zahradnickým substrátem pro trávníky a dosejeme travní směs.