Maralí kořen
.
Užitkových rostlin, které se pěstují především pro spotřebu kořenů je celá řada. Patří sem celý sortiment kořenových jednoletých zelenin, rostliny vytrvalé a v neposlední řadě léčivé rostliny pro zpracování kořenů na výrobu léků a tinktur.Nejsou vyjímky využití a zpracování celých rostlin. Představíme z celé škály alespoň několik, které by neměly chybět na žádné zahrádce.
Křen ( Armoracia rusticana ) je vytrvalá rostlina odolná mrazu i suchu. V plném květu až dekorativní, mohutná květenství složená z bílých květů, padnou jistě každému do oka. Domovskou oblastí křenu je východní Středomoří, odkud se pro své chuťové vlastnosti rozšířil do celé Evropy. Pro pěstování bychom měli vybrat výživnou, středně těžkou a hlubokou půdu.Pěstební záhon vyhnojíme proleželým hnojem nebo kompostem. Křen množíme kořenovými řízky dlouhými 20 – 25 cm asi o síle tužky. Řízky si připravíme během podzimu, při sklizni.. Abychom poznali při výsadbě horní a dolní konec řízku, vyplatí se seříznout spodní konec šikmo. Připravené řízky svážeme do svazku a zaryjeme do stinného místa na zahrádce, nebo založíme do písku v chladném sklepě.
Brzy na jaře, jakmile oschne půda, urovnáme povrch záhonu a na vzdálenost asi 40 cm od sebe uděláme menší hrůbky. Do nich pomocí kolíku sázíme šikmo připravené řízky. Hlavní sklizeň probíhá na podzim.
Křen je mimořádně zdravá potravina, obsahuje pro organismus množství velmi cenných látek, včetně vitamínu C. Důležitý je i obsah síry, glykosidu sinirginu, uhlohydrátů a bílkovin. Podporuje trávení a usnadňuje vylučování hlenů, příznivě ovlivňuje čištění krve při revmatismu a ischiasu. Povzbuzuje žaludeční a střevní činnost, pomáhá při chorobách trávící soustavy, odstraňuje žaludeční křeče a celkově posiluje organismus. Silice obsažené v křenu mají baktericidní účinky. Všechny tyto důvody vedou k jedinému závěru – křen bychom se měli naučit konzumovat co nejvíce. Využívat jej do různých druhů salátů, pomazánek, omáček či jako přílohu k pokrmům.
Čerstvý nastrouhaný křen se hodí nejen k párkům, ale i ke chlebu s máslem a sýrem. K čištění krve, jako prevenci proti nákazám, například v chřipkovém období, i při onemocnění průdušek užíváme 3x denně lžíci křenového sirupu. Získáme jej tak, že čerstvý kořen nakrájíme na tenké plátky, posypeme cukrem a necháme vyluhovat šťávu.
Protibakteriálních účinků křenu, snadno pronikajícího pokožkou do organismu, se využívá zevně při revmatismu, při různých povrchových zánětech, nervových bolestech a otocích po omrzlinách. Při bolestech hlavy se doporučuje nanášet na spánky křenový líh nebo olej. Kousek křenu čerstvého křenu je možné přiložit i na bolavý zub.Při bolestech v kříži se uplatňují křenové placky
Protirevmatické křenové placky – 1 díl nastrouhaného křenu smíchejte s 5ti díly mouky a 1 dílu sádla.Směs zabalte do plátna a přiložte na postižené místo. Obklad je vhodné překrýt igelitovým sáčkem. Během 30ti minut se místo silně prokrví a bolesti poleví. Pozor na vznik puchýřů. Lze používat i na omrzliny, ztuhlé svaly a při ischiasu.
Vděčná trvalka, nenáročná na prostředí, kvetoucí po celé léto. Spokojí se s jakoukoliv půdou, nejlépe slabě zásaditou na slunném stanovišti. Velmi dobře snáší i dlouhodobé sucho.
Vyznačuje se širokým listem, vytváří největší množství nadzemní hmoty ze všech Echinaceí. Má velké růžovofialové květy s pevným středem ve tvaru ježka, velmi vhodné k řezu do vázy, kde vydrží svěží až 14 dnů ! Kvete od července, pokud ji budete seřezávat, nakvétá až do mrazu. Lze ji vysévat na jaře přímo, nebo vysazovat z předpěstovaných sazenic, které většinou stačí v prvním roce vykvést.
Její hlavní využití je pro své tonizující účinky, výborná na čaj a výrobu lihového extraktu (40% alkohol) z kvetoucí natě. Kořen má rozvětvený - vlasovitý.
Významný druh určený k pěstování pro další zpracování. Zajímavý je především svým kůlovým kořenem, který se snadno dobývá ze země a pere. Tato štíhlá rostlina vysoká až 120 cm má dlouhé jemné okvětní plátky.Roste v prériích a na mýtinách od Arkansasu po Wisconsin, západně až po nevraská a díky sběru pro farmaceutický průmysl je stále vzácnější.
Čerstvé kořeny třapatky rozdrťte a na každý díl drti přidejte 3 díly kvalitního 30% lihu. Za občasného protřepání nechte 3 týdny vyluhovat, poté směs sceďte přes sítko do tmavé lahvičky. Užívá se 3x denně 20 kapek, při začínající chřipce se doporučuje 3x denně až 50 kapek.
Jak vypráví starořecký básník Hesiodos, připravovali nejchudší vesničané z divokých slézů šlemovitý pokrm, o němž neměli boháči ani zdání. Pokrmy z kořene i nati sloužily ke zmírňování všech bolestí a zánětů. Proskurník byl ve starém Řecku nazýván bylinou všech nemocí – Herba omnimorbium. Květy, listy i kořen proskurníku obsahují velké množství slizu. Nejčastěji se používá kořen a listy do sirupů a čajů, usnadňuje totiž odkašlávání. Sléz byl dříve nazýván symbolem dobročinnosti a přítelem chudých. Roste a sám se semení u jejich obydlí, nemá v sobě nic škodlivého, hořkého ani ostrého. Pěstování je velice jednoduché ze semen, která jsou běžně v prodeji. Vysévá se v březnu až červnu, pěstuje se jako dvouletka, to znamená , že pokvete až druhým rokem po výsadbě. Velmi dobře semení, proto se může stát, že během několika let kolonizuje celou zahrádku. Při redukci rostlin však slouží jako dekorativní, vysoká květina, vhodná jako pozadí skupinových výsadeb.
Čaj na odkašlávání
Proskurníkový čaj za studena připravíme ze čtyřech lžiček drobně nařezaného sušeného kořene, zalijeme dvěma sklenicemi studené vody a přes noc necháme vylouhovat. Ráno přecedíme, přihřejeme a přes den popíjíme.
Bonbóny
Tzv. „Ajbišky“ vyrobíme tak, že na kostičky rozkrájený kořen kandujeme a cucáme jako bonbóny proti kašli.
Správný název je parcha, ale častěji je využíván převzatý název z ruštiny – maralí kořen. Název potvrzuje oblibu této rostliny jako potravy jihosibiřských jelenů tohoto jména. Parcha je tamním endemitem. Je to statná vytrvalá horská bylina 50-150 cm vysoká. Z větveného oddenku s četnými kořeny vyhání přímé, nevětvené mělce rýhované lodyhy. Listy jsou střídavé, podlouhlé, pokryté chloupky. Květní úbory má světle fialové, kulovité, 3 až 6 cm v průměru, podobné chrpám, či bodlákům. Plodem jsou nažky. V současné době se dostává i do našeho sortimentu, především pro možnost využití v trvalkových záhonech a hlavně pro prokázané léčivé účinky. Kořenová i naťová droga obsahují flavonidy, glykosidy a polyacetylény. Prokázány jsou účinky tonizujíc především proti únavě, protistresové, adaptogenní a posilující, podobné jaké jsou známé u ženšenu, za jehož náhradu se maralí kořen v našich podmínkách může považovat. Používají se tříleté horizontální kořeny v alkoholovém extraktu. Maralí kořen můžeme pěstovat poměrně snadno i v našich podmínkách z výsevu, který se provádí v květnu. Můžeme použít i přímý výsev, předpěstování se ale vždy vyplatí, vzhledem k většímu počtu získaných rostlin. Využití této rostliny je u nás zatím poměrně malé , vzhledem však k zařazení do sortimentu si jistě najde své uplatnění nejen jako významná léčivá rostlina, ale také jako okrasná soliterní rostlina na suchých a teplých stanovištích nejen v přírodních partiích zahrad ale i parků.
Foto autorka textu.
Friendly Production s.r.o., Na stráži 11,
180 00 Praha 8 - Libeň
Doprovází televizní hobby
pořady
Friendly Production s.r.o., Na stráži 11
180 00 Praha 8 - Libeň
Ceník inzerce v PDF ke stažení ZDE
Objednávky přijímáme na