Opylování zelenin

3297.jpg Nedávno jsme seznámili čtenáře s opylovacími poměry u ovocných dřevin. Nyní si připomeneme, jak je tomu s opylováním u jednotlivých skupin zelenin. Zde je nutné, uvědomit si, že u zeleniny jsou užitkovými částmi především vegetativní orgány rostlin, jako jsou listy, kořeny nebo stonky. Plody, orgány vzniklé generativně, se využívají především u dvou skupin zelenin a to luskové a plodové. Pokud chceme právě u těchto skupin získat spolehlivé výnosy, je třeba věnovat zvýšenou pozornost jejich opylení. Vývoj plodů nastává po přenosu pylu na bliznu květu. Tento proces má ale přeci jenom u jednotlivých druhů určité zvláštnosti. Na rozdíl od ovocných druhů kvetou zeleniny postupně, mnohdy po celou vegetaci, takže případné nedostatky v opylení např. vlivem nepříznivých teplot se dají snadněji napravit. U zelenin, na rozdíl od ovoce není inkompabilita, vzájemná neschopnost opylení. U zelenin jsou rozdíly v požadavcích na oplození vázány především příslušností k botanické čeledi.

Luskoviny:


     pěstovaný je především hrách, fazol a v menší míře bob zahradní, všechny patří do čeledi bobovitých (fabaceae) , jsou převážně samosprašné. Výjímku tvoří pouze okrasný fazol mnohokvětý (šarlatový), který je cizosprašný, na rozdíl od keříčkových i tyčkových fazolů, které jsou samosprašné.Přesto se však zahrádkáři každoročně setkávají s problémy se zakládáním lusků. Neschopnost vytvářet lusky většinou spočívá ve ztrátě životnosti pylu, ke které dochází při vysokých letních teplotách. Luskovinám nejlépe svědčí počasí začátku a konce léta, kdy násada lusků bývá velká. Především keříčkové fazole za letních veder shazují květy a nenasazují lusky. Teprve při nástupu chladnějšího počasí obnovují zakládání lusků.

Plodové zeleniny:


     jsou zastoupeny čeledí lilkovitých (Solanaceae) a tykvovitých (Cucurbitaceae) , které se opylovacími a oplozovacími schopnostmi liší, ale i zde se setkáváe s určitými problémy při tvorbě plodů.

Lilkovité druhy, kam patří především rajče , paprika a lilek jsou samosprašné, ale s opylením květů přesto mohou vzniknout určité obtíže. Přenos pylu na bliznu je u nich nezbytný, protože partenokarpie, schopnost tvořit plody bez oplození, se zde vyskytuje pouze vzácně. Při venkovním pěstování většinou žádné potíže s přirozeným přenosem pylu nejsou. Ale při pěstování, především rajčat, ve sklenících nebo fóliovnících , může nastat opadávání květů, nebo se tvoří plůdky pouze velikosti hrachu, či plody hranaté velké pouze asi 2-3 cm v průměru. Příčinou je chybějící pohyb rostlin v důsledku nedostatečného větrání, prostředí bez pohybu vzduchu neumožňuje vysypání pylu na bliznu. Kromě vydatného větrání i za chladného počasí se osvědčuje každodenní třesení rostlinami, nebo poklepávání květenství lehkou tyčkou. Účinné je i doopylení hmyzem. Při špatném větrání a zvýšení teploty nad 35C navíc přestává klíčit pyl.. Na špatném zakládání plodů u rajčat se výrazně podílí i odrůda, do uzavřených krytů patří pouze F1 hybridy, které jsou k horším opylovacím podmínkám odolnější (např. Toro F1, Pedro F1). U lilků a paprik nebývají s opylením vážnější problémy,přesto se ale při pěstování ve sklenících a fóliovnících vyplatí umožnit přístup hmyzích opylovačů,, které se příznivě projeví na kvalitě i počtu plodů.


Tykvovité zeleniny
jsou na opylení nejnáročnější, především z důvodu cizosprašnosti, kdy potřebují přenos pylu z jiného květu pro vývoj plodů. Dalším důvodem je oddělené samčí a samičí květenství, tzv. jednodomost. Určitý podíl oboupohlavných květů vytvářejí jen cukrové melouny a okurky. V podmínkách mimořádného nedostatku opylovačů bývají s opylením u těchto zelenin potíže. Navíc tykvovité rostliny nejsou pro včely příliš atraktivní.. Při pěstování pod sklem , fólií či netkanou textilií bývají mnohdy výsledky velmi špatné. U okurek je nutné počítat s výraznými odrůdovými rozdíly v požadavcích na opylení. Odrůdy venkovních salátovek a nakládaček opylení potřebují.Vzhledem k přítomnosti opylovačů bývají výnosy velmi dobré. Pro pěstování nakládaček pod fólií či sklem je nutné vybírat odrůdy partenokarpické, které tvoří plody bez opylení(např. Partena F1, Elisabet F1 ad.). Skleníkové okurky hadovky i minihadovky jsou přísně partenokarpické , kvetou výhradně samičími květy a plody které se vyvíjejí bez opylení si zachovávají štíhlý atraktivní tvar.

U tykví se setkáváme s problémy u cuket a patisonů pěstovaných ve sklenících a fĺiovnících. Platí zde totéž jako pro venkovní okurky.Tykvím na venkovních záhonech nebo otevřených pařeništích stačí běžná přítomnost přirozených hmyzích opylovačů. Zakládaní plodů mohou však bránit jiné příčiny : jednak nízké teploty na počátku vývoje, jednak neschopnost rostlin vyživit koncem vegetace poslední z nasazených plodů. Ty se vyplatí odstranit. Vývoji plodů brání i trvale zastíněné stanoviště.

Melouny cukrové potřebují opylení, a dokonce v chladnějších oblastech, kde se pěstují výhradně pod sklem je nutné ruční opylení potíráním blizen samčích květů prašníky utržených květů samčích.


Mezi zeleniny závislých na opylení patří také kukuřice cukrová. Patří do čeledi Poaceae,mjako všechny trávy a vyžaduje opylení, které uskutečňuje vítr. Aby se ze samčí laty dostal dostatek pylu na samičí palice, je vhodné vysévat rostliny do vzájemné blízkosti v bloku, nikoliv v jednotlivé řadě, jak mívají mnohdy zahrádkáři v oblibě, kdy využívají kukuřici jako clonu či předěl jednotlivých záhonů.. Nevyplácí se ani pěstování sladké kukuřice v blízkosti krmné, pokud dojde k opylení pylem kukuřice krmné odrůdy, ztratí její zrna jemnou sladkou chuť.


Hlavními opylovači zelenin jsou včely medonosné, divoké, ale také čmeláci, pestřenky a další hmyz. Ve velkovýrobě, především pak v západoevropských zemích se využívá doopylování pomocí čmeláků. Do porostů se umísťují úly s uměle chovanými čmeláky, jejichž vysazení se promítne na kvalitě a množství úrody.Uplatňují se především při pěstování rajčat, lilků i skleníkových paprik. Výhodou čmeláků je, že opylují při nižších teplotách zároveň intenzívněji otřásají květy než ostatní hmyz.Pro běžného pěstitele je přínosem blízkost úlu, kdy i za méně příznivého počasí se můžeme těšit na úrodu.


Foto autorka textu

 
Receptář prima nápadů +420 605 55 35 35

WEB provozuje výrobce TV Receptáře prima nápadů

Friendly Production s.r.o., Na stráži 11,

180 00 Praha 8 - Libeň

www.friendly-production.cz

receptar@friendly-production.cz

Hobby portál Telereceptář

Doprovází televizní hobby

pořady

info@telereceptar.cz

Profil na Facebooku 

Profil na Twitteru

Ceník inzerce na tomto webu

Friendly Production s.r.o., Na stráži 11

180 00 Praha 8 - Libeň

Ceník inzerce v PDF ke stažení ZDE

Objednávky přijímáme na

inzerce@telereceptar.cz