TRADIČNÍ VÁNOČNÍ KEŘE

Většina listnatých keřů je cenná zejména díky svým květům, které se objevují zpravidla v první polovině léta. Máme však i takové keře, které plně doceníme až v zimě a to zejména v období Vánoc.

Nezdobí je však květy, ale plody či zajímavé olistění. A protože je v zimě obecně o zeleň nouze, neměly bychom na ně na zahrádce zapomenout. Jejich využití v době zimních svátků je rozličné, hodí se jako dekorace do váz a to buď samostatně nebo v kombinaci s jinými dřevinami, zejména s jehličnany. Neocenitelné jsou také při výrobě vánočních svícnů, adventních věnců a jako dekorace do prázdných venkovních truhlíků. Řada z nich je také s historií vánoc spajata již po staletí, naši předkové je měli v úctě a často jim byla přisuzována kouzelná moc.

Mezi nejvýznamější druhy patří: břečťan, cesmína, mahonie a barvínek

Cesmína  ( Ilex )

existuje asi 400 druhů, ale přece jen nejznámější, především u nás je C. ostrolistá ( Ilex aquifolium) , a to pro značnou odolnost k drsnějšímu klimatu. U většiny cesmín jsou samčí a samičí rostliny, které se kvůli násadě plodů musí vysadit společně. Všechny cesmíny mají velmi tuhé, na okraji zoubkované listy, které jsou zelené i v zimě. Jsou ale vyšlechtěny i kultivary s listem panašovaným, to znamená že většinou okraj listů má žlutou až stříbrnou barvu. V květnu a červnu kvete velmi drobnými příjemně vonícími kvítky. Od září se pak začínají vybarvovat plody, které jsou intenzívně červené a udrží se na větvích téměř celou zimu.

Využití nachází především ve vánočních vazbách, kde právě červené plody vytvářejí přirozenou dekoraci. Dokonce v anglicky mluvících zemích se stala symbolem Vánoc, kde je využívána jako doplněk vánočního stolu. Ale nejen plody, dokonce na jižní polokouli je cesmína paraguayská, Ilex paraqariensis, z jejíž zdřevnatělých větviček se připravuje tamnější specialita – čaj, proslulé maté. Například paraquajský čaj maté má svéráznou poněkud natrpklou chuť a zanechává v ústech příjemný nasládlý pocit. Cesmína vyžaduje místo teplé, chráněné především proti zimnímu slunci, nejlépe v polostínu. Poměrně cennou vlastností cesmín je snášenlivost znečistěného ovzduší.

Břečťan ( Hedera )

roste téměř všude, popíná ploty, zídky domy. Přednost dává stinějším lokalitám a vlhčí půdě. Pro vánoční dekorace se dobře hodí do vázy, kdy jeho dlouhé váhonky mohou volně splývat na stůl. Málokdo také ví, že břečťan je symbolem věčného života. Patří totiž ke starým posvátným rostlinám, věnce, které se z něj dají velmi dobře uplést a dokonce i zlatit, symbolizují manželskou věrnost, slávu, družnost a přátelství. První křesťané jej považovali za symbol věčného života. Proč tedy právě o vánocích neobnovit zapomenutou tradici a nevyzdobit stůl právě břečťanem?

Barvínek ( Vinca )  

pokud půjdete na procházku do lesa a nebude ještě ležet sníh, zkuste právě tuto stálezelenou rostlinu. Barvínek menší roste ve světlých lesích od nížiny do podhůří, spíše v teplejších oblastech a po staletí se pěstuje v zahradách. Používá se jako půdopokryvná rostlina. Oblíbený byl při výzdobě hrobů. Pokud je využit ve formě věnečku či kytice na vánočním stole, zaručuje rodině spokojený život v následujícím roce.

Mahonie ( Mahonia ) 

mahonie je v našich zahradách poměrně oblíbená, pro své určité přednosti – má zajímavé listy po celý rok, časně zjara kvete vonnými žlutými květy, po odkvětu nese modročerné bobule.Snáší výborně stín a proto se využívá i k pokrytí půdy pod stromy. Je nenahraditelná v dušičkových a vánočních vazbách. Poměrně dlouho vydrží nejen ve váze , ale i ve svícnech a věncích. Symbolizuje dlouhověkost a klidný podzim života

Za zmínku také jistě stojí i jmelí ( Viscum ), které se u nás používá s velkou oblibou. Jmelí není keř v úplném slova smyslu, jedná se o parazitickou rostlinu, kterou nejčastěji najdeme v korunách starých dubů nebo borovic. V menším množství nevadí, ale pokud je strom napaden více, vysiluje se a pozvolna usychá. Jmelí si všimli již naši předkové, kterým právě díky výskytu vysoko v korunách stromů, připadalo tejemné a magické. Naši předkové jej zavěšovali ve svých domech, protože věřili, že chrání před ohněm před čarodějnicemi. Podeobně jako podkova nebo čtyřlístek i jmelí nosilo domu štěstí. Podle Keltů zajišťuje plodnost, proto se pod ním dodnes líbáme. Ve středověku se používalo jako významná léčivá rostlina a moderní věda léčivé účinky jmelí potvrdila. Jmelí obsahuje látky snižující krevní tlak a podporující rozšiřování cév, a proto se z něj získávají tyto látky k výrobě léčiv proti arterioskleróze.

Jmelí prý nosí štěstí tomu, kdo je jím obdarován, a nikoliv tomu, kdo si jej koupí sám a je zcela jedno zda stříbrné, zlaté či zelené.

Foto autorka textu.