ZELENÁ PORADNA LUDMILY DUŠKOVÉ

6651.jpg Vrtule celerová (Philophylla heraclei)  

















Vrtule celerová (Philophylla heraclei)

Na listech miříkovitých rostlin pozorujeme poškození listových čepelí, které se projevuje vznikem nepravidelných chodbiček, později až komůrek v tkáních mezi pokožkami.

Poškození způsobuje škůdce – vrtule celerová. Kukly tohoto škůdce přezimují v půdě a z nich se líhnou začátkem května drobné mušky. Ty jsou poměrně málo pohyblivé a kladou oválná vajíčka o velikosti 1,5x1,2 mm z nichž se líhnou žlutobílé larvy, které jsou v dospělosti velké asi 7x2 mm. Larvy vykusují v listových čepelích nepravidelné plochy. Jednotlivé larvy jsou schopné stěhovat se z listu na list a tím poškodit postupně i více listů.

Z kulturních rostlin jsou nejvíce poškozovány všechny druhy celeru , pastinák, libeček , ale i petržel a mrkev. U celeru jsou napadány i listové řapíky a lodyhy. Poškozením listů se snižuje nejen využití natě při kuchyňském zpracování, ale také asimilační schopnost rostlin a tím i výnos a kvalita bulev, které tvoří velké množství bočních kořínků.

Vrtule celerová má dvě generace, druhá se líhne v srpnu, ta pak škodí až do listopadu

S ošetřením celeru začínáme v době začátku líhnutí larev a jako poměrně účinný je postřik přípravkem Calypso 50 WP.

Septoriová skvrnitost listů hrušně ( Mycosphaerella sentina)

6662.jpg Na listech se objevují nejdříve hnědé, nepravidelně hranaté, nebo i okrouhlé, 1- 2 mm velké skvrny. Střed skvrn nekrotizuje a zbarvuje se světlešedě. Vznikají tak typické skvrny se světlešedým středem a výrazným hnědým lemováním. Silně postižené listy předčasně opadávají.. S příznaky onemocnění se setkáváme až v pozdním létě. Parazit přezimuje na napadených spadlých listech, kde se vyvíjejí plodničky s výtrusy. K šíření choroby dochází za teplého a vlhkého počasí. Optimální teploty pro šíření jsou v rozmezí 21 – 27 C. Pro ovlhčení postačí i vydatné rosy. Významné rozdíly jsou také v náchylnosti jednotlivých odrůd. Velmi náchylná je např. Boscova lahvice.

Základem ochrany je preventivní opatření, především výběr lokality, vzdušnost koruny a likvidace spadaného listí. Pozdní ošetření přípravky proti strupovitosti omezí současně výskyt tohoto onemocnění. Z přípravků lze doporučit např. Baycor 25 WP.

Šarka na broskvích (Plum pox virus)

6664.jpg Šarka patří snad k nejznámějšímu virovému poškození především slivoní, meruněk a broskvoní. Napadeny mohou být i višeň plstnatá, mandloň obecná a nově bylo zjištěno i napadení třešně a višně a mnoha dalších příbuzných dřevin. Projev onemocnění je velice variabilní. Liší se dle druhu a odrůdy hostitele, dle kmenu, resp. serotypu viru a je výrazně ovlivněno průběhem počasí. Na slivoních se příznaky onemocnění projevují na listech , plodech , výjimečně i na peckách. U meruněk pozorujeme typické ohraničené skvrny především na peckách a u broskvoní se vyskytují mozaikovité světlejší skvrny především na plodech a listech. Výjimečně dochází k deformacím plodů. Příznaky v průběhu let významně kolísají. Šarka patří mezi hospodářsky nejškodlivější virové onemocnění ovocných dřevin. U náchylných odrůd dochází k trvalému nepříznivému ovlivnění kvality a množství sklizně až k úplnému znehodnocení úrody. K největším škodám dochází pokud jsou napadeny mladé stromy. Šarka je přenosná při vegetativním množení rouby, očky či vegetativní podnoží a v malém podílu i semeny. Vektory jsou především mšice broskvoňová, švestková, slívová, bodláková ad. mšice přenášejí virus na savém ústrojí. Významnou roli má atraktivnost druhů a odrůd pro mšice. Mladé stromy jsou k infekci vnímavější než stromy staré. Základním opatřením k omezení výskytu je především produkce zdravého výsadbového materiálu.Výhodná je především izolace nových výsadeb 500 -800 m od plošného výskytu. Nejvýznamnější je však racionální ochrana proti mšicím po celou dobu vegetace a výsadba tolerantních odrůd. Chemická ochrana neexistuje.

Dutilka topolová (Pemphigus bursarius)

6663.jpg Na kořenech salátu a dalších hvězdnicovitých rostlin(endivie, čekanka a plevelné druhy rodu hvězdnicovitýcch) jsou kolonie žlutavých mšic poprášených bílými voskovými výpotky. Napadené rostliny žloutnou a krní.Zimním hostitelem je topol černý.

Tato mšice přezimuje zpravidla ve stádiu vajíčka na topolu černém. Na jaře se během rašení líhnou nymfy, které se vytvářejí na řapících listů topolu typické, 1 - 2 cm veliké hálky. Které velmi často najdeme na spadaném listí pod topoly. Počátkem června hálky praskají a okřídlené mšice vyhledávají letní hostitele. Na nich rodí larvy, které zalézají ke kořenům. Na podzim mšice opět migrují na topol černý. Kolonie mšic na kořenech salátu napadají mšice střevlíci, jakož i houba Erynia nouryi a tím výskyt redukují. Částečná ochrana spočívá také výběru odrůd rezistentních , nebo tolerantních k této mšici. V okolí produkčních ploch salátu nevysazovat topol černý.Na zahrádkách se většinou chemická ochrana k poměrně krátké vegetační době salátu neprovádí..

Vychytávka

Vypěstujte si ze semínek - kalabasu

Kalabasa (Lagenaria siceraria) – indická okurka , je plodina u nás zatím málo známá. Přitom se jedná o velmi zajímavou atraktivní tykvovitou rostlinu, která potřebuje pro vypěstování podmínky podobné jaké mají okurky.

Je to jednoletá, drsně chlupatá bylina s popínavou lodyhou a světle zelenými srdčitými nebo ledvinovitými listy. Kvete bílými květy na dlouhých stopkách, plody jsou válcovité, dužnaté, podobné obřím okurkám, dorůstající však délky až 1,5 m.

Mladé plody jsou výborné do salátů, na nakládání do okurkových nálevů, nebo z nich můžeme připravovat pokrmy stejně jako např. z cuket. Zvláštností kalabasy je možnost sklízení po částech, podle potřeby a chuti. Zbytek ponechaný na rostlině nepodléhá hnilobě, ale po zaschnutí řezné plochy, dorůstá dál.

Velmi atraktivní je i další použití – v plné zralosti totiž oplodí zdřevnatí a dužnina vyschne.. Suché vyčištěné plody se v zemích původu této rostliny používají jako nádoby na tekutiny, plováky, nebo dokonce k výrobě hudebních nástrojů. Ozdobené působí jako originální dekorace.

Pěstování je podobné jako u jiných tykvovitých plodin, předpěstované sazeničky vysazujeme do konce května k opoře. V teplejších oblastech ji můžeme pěstovat i z přímých výsevů nejlépe u plotů, kde vytváří navíc zajímavé a netradiční obrosty. Vyžaduje bohaté a dobře vyhnojené půdy.V současné době máme v sortimentu již 3 varianty různých tvarů a velikostí.

Foto autorka textu.

 
Receptář prima nápadů +420 605 55 35 35

WEB provozuje výrobce TV Receptáře prima nápadů

Friendly Production s.r.o., Na stráži 11,

180 00 Praha 8 - Libeň

www.friendly-production.cz

receptar@friendly-production.cz

Hobby portál Telereceptář

Doprovází televizní hobby

pořady

info@telereceptar.cz

Profil na Facebooku 

Profil na Twitteru

Ceník inzerce na tomto webu

Friendly Production s.r.o., Na stráži 11

180 00 Praha 8 - Libeň

Ceník inzerce v PDF ke stažení ZDE

Objednávky přijímáme na

inzerce@telereceptar.cz