CO MŮŽEŠ UDĚLAT NA PODZIM, NEODKLÁDEJ NA JARO

S příchodem podzimu sklízíme poslední výpěstky a těšíme se na zimu, že si alespoň trochu odpočineme. Ale pozor, je celá řada prací,na které by se nemělo zapomínat a rozhodně neodkládat na jaro. Ušetříme si tak spoustu práce a prodloužíme zasloužené odpočívání. Co když se navíc zima protáhne.

Správný zahrádkář v žádném případě neodloží rytí. Pokud počasí dovolí a půda není zamrzlá, ryjeme záhony až do listopadu.Současně zarýváme , pokud je k dispozici chlévský hnůj. Hrubá brázda, která vznikne by měla přes zimu dostatečně promrznout, půda se zásobí kyslíkem , omezíme výpar vody a ještě se důsledným zrytím zbavíme velké části nežádoucích plevelů

Ani hnojení okrasných i ovocných dřevin neodkládáme na jaro. Volíme hnojiva draselná a fosforečná, která podpoří vyzrávání pletiv u rostlin, kvalitní násadu plodů a zlepšení jejich kvality. Pokud vápníme, je vhodné rozhodit mletý vápenec minimálně jednou za 3-4 roky. Nevápní se současně s použitím chlévského hnoje.

Trávník je dobré před zimou vyčesat , odstranit zbytky travin a mechu. Dojde tak k jeho provzdušnění a lepšímu odnožování travin zjara. Trávník je dobré pohnojit určenými hnojivy pro trávníky , v případě značné tvorby mechu vápnit, pro úpravu pH.

Výsadba ovocných stromů, především jádrovin , drobného ovoce a malin by se neměla odkládat na jaro. Současně je ideální doba pro výsadbu růží a okrasných keřů. Teplota půdy je totiž příznivá pro jejich rychlé zakořenění.

Podzim je ve znamení opadu listů ze stromů. Právě v říjnu a listopadu je intenzita největší a země se pokrývá pestrobarevným kobercem. Je to sice nádhera, ale obdivovat ji můžeme ve volné přírodě a ne na zahrádce. Ve většině případů není vhodné spadané listí ponechávat na zemi. Mnoho škody dovede napáchat na trávníku, v trvalkovám záhonu a zejména ve skalce o které je hlavní řeč. Jediným místem, kde můžeme napadané listí nechat, nebo ho i případně i přidat jsou skupiny opadavých listnatých keřů nebo partie s rododendrony. Zde dokonce poslouží jako zimní ochrana. Pokud jde o skalku, tak i v časnějším podzimu, kdy jsou denní teploty ještě poměrně vysoké dovede spadané listí velmi škodit.Ještě mnohem horší situace nastává po úplném opadu později na podzim, kdy vrstva zvlhlého rozmočeného listí vytvoří neprodyšný kryt. Skalku tvoří především jemné drobné rostlinky, většinou vysokohorského původu. Adaptované jsou na úplně jiné podmínky a naše zimy nesnáší nejlépe. Octne-li se jemný keřík pod pokličkou z listí, často odumírá.Ve velkém nebezpečí jsou zejména stálezelené skalničky, kterým se předčasně ukončí vegetace. Obecně jsou pod napadaným listím ideální podmínky pro rozvoj houbových chorob a škůdců. Udržuje se zde vyšší teplota a vlhkost a je tu i velký nedostatek vzduchu. Listí se později rozkládá a hnije a to už je pro skalničky úplná katastrofa a často shnijí rovněž….Pečlivě proto listí ze skalky shrabujte či sbírejte. A to už od začátku opadu listů až do konce podzimu. Ani později listí ve skalce nepoužívejte jako zimní kryt.Přijde- li v zimě obleva je nebezpečí vyhnití stejné jako na podzim.

Naopak některé druhy, např lewisie, kaktusy, hořce ad. je třeba nejen před listím ale i před sněhem důsledně chránit po celou zimu. Velmi vhodné jsou tabulky skla podložené kameny.Hrozí- li holomrazy, dají se jako ochrana pro skalničky použít větévky smrku šikmo zpíchané nebo položené v jedné vrstvě.U druhů, jako jsou okrasné traviny, některé rozchodníky, dryádky ad. je vhodné vytvořit kryty z polystyrénových bedýnek, které jsou ideální ochranou proti vlhkosti, případně vodě z tajícího sněhu. Takové rostliny často shnijí spíš, než vymrznou. Skalničky jsou obvykle odolnější proti chladu, protože mnohé z nich pocházejí z chladnějších horských oblastí. To je důvod, proč většinou nevyžadují žádné speciální postupy při zazimování. Nejdůkladněji bude třeba zakrýt skalku na jižní straně, protože zde může část zimy skalničky ohrozit silné slunce. Právě zde se osvědčuje zakrytí rostlin chvojím.

Většina vytrvalých druhů, např. často na skalce pěstované nízké cibuloviny cibuloviny(krokusy, ocúny, snědky, tulipány, narcisy, modřence ad.) se na zimu zatahuje a na jaře opět vyraší. Seřezejte všechny zbylé odkvětlé části těsně nad zemí a podle potřeby ještě přikryjte smrkovými větvičkami. Nepoužívejte kryt z textilie, protože nepropouští tolik světla, kolik skalničky v zimním období potřebuji. Díky přírodní přikrývce květinám na jaře tající sníh nemůže ublížit.

Pozor! Pokud je skalka již dobře zapojená a rostou v ní okrasné dřeviny, je nutné pamatovat na jejich zálivku i v zimním období. Rostliny trpí mnohem častěji nedostatkem vláhy, než mrazem.